Karkulce

Červená karkulko měla bych dnes
jako ty přejít přes hluboký les
postrádám odvahu tvoji
každého zvuku se bojím

skrčená v poli s kukuřicí
vysoká stébla chrčí syčí
vítr se do nich zas a zas
v náporech opírá
sípe mi strachy dech
zrak slídí po stéblech

… a náhle pole mlčí
můj dech a vytí vlčí
za vytím louka
a teprv za ní LES!

s tímhle si sama neporadím!
babičko promiň prosím pádím
s bábovkou v ranci na zádech
/prý cestou potůček a mech!/

až budu zpátky u nás v brance
hrdinně zavzdoruji mamce
však s úctou k tvojí tužbě
zavolám kurýrní službě -

bábovka s vínem vzorně sbalené.