zima

studené ruce
studené nohy
ohýbají se s tělem k zemi
a nahoru k nebi
člověk tu roste jako strom
kosti ohnuty v prapodivných úhlech
spadané vlasy jsou zbarveny do oranžova
a kořeny vratké a shnilé

až v zimě napadne sníh
v té bělobě z něj zbude jen pokřivený stín
ale brzy jej přijdou setnout lidorubci
a vezmou to hezky odspoda
podívaj se mu na kořínek
a pak si z něj postaví dům ve hvězdách
které do něj vyvrtají díry jako vystřelené kulky
sníh napadá na hlavy jeho obyvatel
a ti se ráno probudí se šedivými vlasy a vousy
a strhnou své obydlí
zmizí a už se nevrátí

a tak kosti trčí ze země ještě v prapodivnějších úhlech
pomalu přikrývány sněhem
a až ten roztaje
nezbude tu už nic