 26.01.2012 8 1272(11) 0 |
Podívej, stárneš.
Zírám na svou podobiznu.
Vyhaslé oči s kruhy těsně pod nimi.
Maličké šediny na vystříhané části hlavy.
Stojím tu a nevěřím.
Pár stejných výrazů na důkaz.
Ta v zrcadle se mi nelíbí.
Zírám na svou podobiznu.
Vyhaslé oči s kruhy těsně pod nimi.
Maličké šediny na vystříhané části hlavy.
Stojím tu a nevěřím.
Pár stejných výrazů na důkaz.
Ta v zrcadle se mi nelíbí.
26.01.2012 - 17:01D_P
se zrcadly se da dělat věci.... a mam dalsi tema ... diky... 3:)
26.01.2012 - 15:12Zajímavé, mám něco podobného, zítra to možná přihodím.
Stárnutí, jediná spravedlnost na světě. Ale i to je sporné, někdo je starcem ve třiceti, jiný v šedesáti vzkvétá. Miluju sledovat ten proces. Je mi líto předčasně zestárlých.
Stárnutí, jediná spravedlnost na světě. Ale i to je sporné, někdo je starcem ve třiceti, jiný v šedesáti vzkvétá. Miluju sledovat ten proces. Je mi líto předčasně zestárlých.
26.01.2012 - 15:09Cvokhauz
Hezké...tematicky mi to trochu připomíná Obraz Doriana Graye...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podobizna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Óda pro město
Předchozí dílo autora : O zklamání
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Mrzout [15], Anti_Gray [12], JitkaJ [11], lakomec [11], evfka [7], frodikova [3], stargazer [3], MonteChristo [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
