Ne, nikdo tam není

Vítr už svlékl všechny listy
a pařáty větví se vzpínaly
žalostně k nebi, jako kdyby doufaly,
že je nahoře čeká nějaká pomoc.

Ona tomu nevěří...
Ví, že pokud tam nahoře
někdo sedí - a on tam nikdo nesedí-
je to jen dav tupých tvorů, kteří
nemají tušení, co s námi...

Člověk je zkažený a ona s tím odmítá
cokoliv dělat. Není ten typ,
který na sobě pracuje.
Jen věcem nechává volný průběh.
"Ono to nějak dopadne..."


A všech se v tu vteřinku zmocnila podzimní melancholie...