taková povídka, moje první

Rád pozoruju lidi kolem sebe. Občas si sednu v létě na zahrádku některé z tichých Brněnských kaváren. Dám si kávu nebo pivo a přečtu si noviny. Takové obyčejné, příjemné letní odpoledne.

Možná jednou potkáte někoho, kdo vám změní život. A možná se to nestane. Nevadí, máte stále mnoho dimenzí. Když ne teď, tak možná příště:-)

Povídka o andělu nebo ďáblu? A taky o junk DNA.

Stačilo se trošku zhulit za školou a ze mě a třech kámošů se rázem stali feťáci. Trapný divadýlko v ředitelně, příjezd rodičů do školy, test na tvrdý drogy v nemocnici, možnej vyhazov ze školy půl roku před maturitou. Jó, tomu všemu jsem se mohl vyhnout, kdybych se ten poslední prosincovej den před Vánocema vysral na školu a zůstal pěkně doma. Vzhledem k tomu, že jsem tuhle story fakt zažil na vlastní kůži, jakákoliv podobnost se skutečnými osobami nebo událostmi není vůbec náhodná...

Když se to zvrtne...

Povídka využívá jisté mezery v historických dokumentech, týkající se střetnutí husitů s křižáky 14. srpna roku 1431. Tehdy se žoldnéřské vojsko dalo na bezhlavý útěk, když údajně uslyšelo rachocení vozů a chorál "Ktož sú boží bojovníci", takže kališníci měli usnadněnou práci při jeho pronásledování. K fantazijnímu vysvětlení, proč tak zděšeně prchali jako by měli v patách ďábla, jsem napsal níže uvedenou povídku.

kousek vytvořený na začátku roku 2010...

Mám zepár příběhů. ... Jsou všechny uplně na stejný téma, uplně o tom samým... ale každej na jiný písmeno. O to to bylo myslím složitější. Tady je aspoň jeden z nich ;-) ...koho to pohorší, tak se mu omlouvááám ;-)

Povídka o jedné počítačové hře. Nebo o dvou?

jakí su, tag pýšu... ;-)

Toš nezgúňáj a čťy...

Kratičká povídka, ve které je poskytnut důkaz existence Boha (pokud by byla pravdivá...)

povidam si se sebou. spis pisu.

Je to mé úplně první dílo. Předem se omlouvám za jisté hrubky a budu rád, když mi řeknete i tvrdý názor, hlavně ohledně obsahu. Díky

Na začátku byla myšlenka: Může Bůh zemřít? Hmm... asi ne, ale... I tato povídka je výsledek autorské spolupráce, tentokrát s ženou o generaci mladší - mojí dcerou.

Povídka o určité formě "evoluce"...

Krátká bojová fantasy povídka, ze světa, který se třeba jednoho dne dočká širšího popsání.

Na úvod musím přiznat, že povídku jsem nenapsal sám. Spoluautorem je dáma jménem Karolina (snad mi promine netaktnost) ve věku osmdesáti let, která má ráda sci-fi a dějiny. Zjednošeně řečeno: Historická (a biblická) relita je její dílo, fantasmagorie jde za mnou... Povídka je trochu delší a celá se točí kolem Bible... (Takže vstup na vlastní nebepečí)

tak další povídka z mé sbírky. Snad se bude lílbit :) díky za přečtení, popř. komentíky