Starší kravinka... vím, že to není nic moc, je to přímo strašný... ale říkám si, že tu nic není... Btw zmíněný Hide byl japonskej muzikant a fakt se oběsil na ručníku...

Pro mého syna.

tak dlouho jdeme, až najednou cítíme, že ...

někdy přijdou večer, jindy za deset minut osm a ne vždy nám je všechno jasný...

včera mi napsala žena, dávná blízká... ukázala mi, jak může být člověk člověčím... a já se za své "kdysi" zastyděl... Ještě se musím moc učit, Moniko! Děkuju za Tvé člověčenství!!!

i oni jsou námi a my jimi...

prostě je to tam někde hluboko ve mě...

...

Zase jedna smutná na kamaráda kterého jsme vždy brali a ptám se sám sebe proč ty hodní odchází dřív jak ti zlý.

3.2.2013 15:08

Nevím, kam nejlíp zařadit... je to básnička s vyznáním, zklamáním, ale i ze života... a možná by se dalo najít toho víc.. Je to totiž i blízko komunitě, která hazarduje s anorexií...

Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…