Chtěl jsem jí upravit, zkrátit, rozšířit, ale holt jsem asi autor, co na jazyku, to na papíru. Takže jsem jí zbytečně nosil několik dní na klíčích.

pláč nad sebou samým, nad životem a nemožností jisté věci řešit - jen přijímat, například : úředníky - ty mě teda dostali na kolena, naprosté životní rozčarování a víte, co je nejhorší? Vidět umírat lidi v nemocnici mě tak nepohoršuje a nerozrušuje, jako prach(s)prostá úřednická kontrola - absurdita, zbytečnost... zbytečnost až k pocitu na zvracení z těch nesmyslných nařízení a paragrafů.

...

http://stihiolubvi.ru/simonov-konstantin/zhdi-menya-i-ya-vernus.html ... je to už asi ôsma verzia tejto básne

maličká básnička o naději

Všechny ty co nám dávají radost...

(první nálev, 22:34)

Kdo jinému co sám nechce...

Spíše po chlapce...

Je dobré... ale opatrně...

I want you...

tkaničnice tmavá