|
Jednou o půl třetí ráno...Člověk ani nemusí bejt opilej, aby si připadal takhle zvláštně...
|
|
Jen z čiré radosti...Z tohohle hloupého světa...Už to tak bude:)
|
|
... až půjdeš cestou splněného přání, nachvíli zastav rozběhnuté kroky, ... a vduchu pohlaď prošlé roky, kdy zaplakal jsi ránem svého dospívání .. / Motto z naší, dnes již prehistorické, stužkovací pozvánky
|
|
Chci- to je slvo do pranice, že Pavlis?
|
|
někdy se odhodláme jednat až právě s ní...pocitovka...
|
|
je to pro někoho komu nevěřim ani slovo. přesto...
|
|
bohatá fantazie... a pak to tak dopadá... ;)
|
|
tak. sonet... je to takové divné=))
|
|
///
|
|
... jen mě to tak napadlo, když jsem seděla ve škole a přemýšlela o životě /jako vždycky/... Je to jaký to je...
|
|
v myšlenkách
|
|
je důležité neztrácet naději...
|
|
z šuplíku ztracených básní...tolik mu toho dlužím...i tuhle básničku...snad po půl roce...není ještě pozdě...na malá přiznání ;)
|
|
Je to moje první dílko na tomhle serveru...Snad se vám bude líbit :-)
|
|
no... tak=)
|
|
momentální pocit...
|
|
...
|
|
Nepodlehnout, nepodlehnout, nepodlehnout...
|