Slova dál plynou a tvoje kroky odezněly. Čí je to vinou...? Ať láska nás nerozdělí... 14.11.2005

Někdy o sobě lidem vyprávím zvláštními způsoby...tak anonymně...ale přesto zůstávám svá...i když ten druhý musí vyvinou trošku větší úsilí...aby se ve mně naučil číst...aby pochopil...;)

...

Někdy i hodina češtiny může být inspirující..

Vzkaz něčemu, co napadá můj mozek....

omylem smazána...opět obnovena...protože prostě má pro mě momentálně mnohem větší význam...omluvte mě:)))

Je název tohoto druhu opodstatněný? P.S. Jsem si vedoma, ze v tomto starším dílku jsou použity asonance místo rýmů a že nejake rytmické vady se zde též najdou. Ale mám k němu stejně hluboky niterný vztah, jako k LAST NEXT, proto ho nikdy nebudu přepracovávat -)

...

...

Potkali jste někdy svého anděla v tramvaji? Tady v Praze se to stává běžně:) Básnička s hodně kostrbatým obrázkem...O andělu...

...

...

..největší nával melancholie.. v tááákhle velké injekční stříkačce..

Poslední sbohem, než se k sobě otočíme zády. Poslední vzpomínka na dotek čokolády... 4.5.2006

Mám báječnou a velice půvabnou kamarádku, takové milé sluníčko s nádhernýma očima, jejichž svádivému pohledu prostě nikdo neodolá! Kdo do nich pohlédne, ten je ztracen! Takže tahle báseň patří Tobě, kočičko!

...

Vše podstatné je v básni samé, takže další slova jsou zbytečná...

Nadešel asi poslední den... 21.1.2007