Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...

...chtít někoho znát...někdy to pochopíš snad:)

páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

sladký nádech cukr mívá..do tváře ti horko žene ruměnec..

...--..nebojte..nebude tu dlouho...

Čeká mě báječný večer... už se těším. Tohle je důsledek večera včerejšího... pitvání v myšlenkách při pohledu nahoru...

Každý by měl být věrný svému vlastnímu tempu...aneb: Vše má svůj správný čas!

P.S. prosím o příp. opravu češtiny ...

........

Taková hudební, laskavá a zasněná

Psát... už asi nedokážu...

Napsáno v trolejbuse při útěku z domova. Pěkná slečna mi trošku koukala přez rameno, ale nějak jsem něměl náladu se s ní seznámit. Jasný důkaz mé rozervané a smutné situace..

...

...nahoru a dolů... ale stehy nejsou věčné...