Názov hovorí všetko...

Po dlhej dobe niečo optimistickejšie :)

..baví mě hrát si s tou velikostí písma a tak... ulice..jsou nebo ne? a i kdyby byly... stejne zabloudis

.::.

Sem hrozně dlouho zvažovala, jestli ji mám zveřejňovat... Vím, že není dobrá, nemá hodnoty a kvality, co mají jiný básně... Je tu... Jen... Jen kvůli mý otevřenosti /prostě nebudu lhát/. A doufám... Že tě nebude bolet... /vás oba/. Je věnovaná... Chvílím, který byly někdy moc krásný, abych zapomněla a lhala... Ráda vzpomínám... Proč... To se neptej... Sama to nevím, snad proto, že teď je ta láska úplně jiná... Cítím se jinak, jsem jinak postavená... A... Miluju ,,dětský" vzpomínky... Silný chvíle ,,dětství" nejdou zapomenout... A... Já si nedokážu zakázat, abych na ně nemyslela... Odpusť... /jestli to budeš číst/... Je věnována jedněm očím, jednomu srdci, jedněm slzám... M... Mělo to skončit takhle... Asi jsem byla moc unavená... A... Potřebuju teď silnější slova a silnější radost... /díky za ni... Nevyměním ji./ Nezlob se... A ty mi odpusť... *****

taková haluz z krátké dlouhé chvíle...

pocitová báseň z uplynulých dnů...a malinkatý příběh...který nevejde nikdy do dějin...;-D

napsaná během matiky... aspoň něco, možná, užitečnýho tam dělám...

Bob a Bobek - Králíci z Klobouku --> jsme přeci jako tihle dva.. Snad to naše přátelství neskončí.. tak rychle.. -věnováno Kachence.- Mám tě ráda.

Já zamýšlím se častokrát, kým jsem a kým snad byl bych rád, a zda, až čas můj pomine, si někdo vůbec vzpomene...

...

... fakt nejsem závistivej ...

nechci prosit.ale prosim..prosiim..prosim!

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

...předčilo ji něco jinýho... jsem zase někde kde jsem bejt nechtěla...

...

O pár malých nenávistech... Baroko... lidé... šedivá Praha... a její sídliště... Je to dost experiment... sem si hrála s těma velikostma písma ;)

jen takový výkřik, starší dílko, které jsem napsala mezi prvními...mě se líbí...