|
...
|
|
jedna radostnější z loňské krásného podzimu
|
|
Strašně mě baví jen tak sednout ke klavíru, zapomenout na všechno a nechat se unést fantazií. Říká se, že každá tónina má svoji vlastní barvu a náladu. Tak tohle je pro mě d-moll :-)
|
|
Jen tak přemýšlim...
|
|
Tato báseň je věnovaná mému nejlepšímu kamarádovi Vojtovi Niklickému který tu už boužel není . Předem se omlouvám za chyby ale pro teď by ste mi je mohly odpustit . Vojta umřel ve 14 letech na rakovinu plic . Budou tomu 2 roky. Znal jsem ho 12 let.
|
|
..na pokraji sil v boji s viry a bakteriemi, jímž se v mém těle zalíbilo :-/
|
|
Rozhodla jsem se pro trochu smutnější verzi básničky..
|
|
Jedna z mých starších. Trochu naivní, ale mám ji ráda, stejně jako příběh, kterým je inspirována...
|
|
2010
|
|
Na chodníku hlava ležela... divná slova. Tak tedy na chodníku hlava ležela...
|