Zas tu máme čas vzpomínání a tichého poděkování.

2011

Zase jedna z těch starších. Delší, ale optimistická. Snad někomu přijde vhod do současné zběsilosti.

Kamarádi?

Tak to chodí.

Krásné chvíle když vidím spokojené a dětský smích

tak dlouho, jak dlouhá je má báseň (jasně, děsně klišoidní, ale čí život není)

I tohle patří k životu, tak se na ní moc nemračte a berte to s nadsázkou.

..možná to není až tak erotické, ale museli by jste milovat jako já, by jste pochopili, že moje láska lze i slyšet :)

Malé anonymní snění veršů pár tu v píseň mění, a já, dneska utajen, ptám se: víte, kdo já jsem?