|
...z antikové galerie
|
|
Mělo by to být jako píseň... na kytaru...
|
|
..sem mimo...a zároveň mam pocit, že začínam chápat...ale kdo ví..ráno uvidim...
|
|
nebo nějak tak
|
|
//////////////////
|
|
Co všechno je člověk schopen podstoupit pro lásku, byť platonickou? O tom hovoří tahle povídka ze života
|
|
***
|
|
Jednou o půl třetí ráno...Člověk ani nemusí bejt opilej, aby si připadal takhle zvláštně...
|
|
..ještě jedno kafe bych si dal
|
|
... tuhle básničku mám rád ... je v ní od všeho něco ... láska ... smutek ... zklamání ... naděje ... i kapka humoru ...
|
|
Půlnoční...Láska...
|
|
...:o(
|
|
mám pocit, že píšu pořád o tom samym.. /?/..
|
|
Samozřejmě je to o všem, jenom ne o bloňdatých očích.
|
|
jojo...slušní lidé chodí domů za světla...
|
|
Tvé a mé
|
|
Nedostat šanci něco změnit ... volím raději nežít.
|