Věnováno kočce,která seděla ve stínu bouřkové noci u sousedního baráku a nenechala můj zrak hledět jinam...( to vše asi kolem druhé ráno)

www.facebook.com/navoru.cz

V této povídce, ačkoliv se týká i současnosti na naší planetě, prakticky nefiguruje žádný člověk. Jen Bůh, Ďábel a Evoluce.

do budoucna bych ráda napsala haibun - haiku s cestopisnými náměty, názvy, doplněné krátkou prózou - a měl by být ze Šumavy, Krumlova... a váš názor na malou ukázku podobných haiku mě zajímá...

Já vím, další tuctová básnička..ale lepší už to se mnou nebude :-))

O hodnotě času, o prchavosti krásných okamžiků, které se ti ztratí dříve než stihneš mrknout a už je nikdy nedoženeš.

z trampského zpěvníku

Po jaru toužím...

Všeho moc škodí?

věnováno Jindrovi

moji muze...jak jinak...