|
ani jsem nevěděla, že ji ještě mám
/děs běs a hrůza/
nemám ráda rýmy když je nekdo neumí.. a já jsem ten případ.
/volnost ti pustím na pásce z kazety/
přepracuju. jednou. určitě. víc do mě.
|
|
Napriek tomu, ako báseň pôsobí, neodráža môj duševný stav.
V skutočnosti som sa pri jej tvorbe dosť dobre zabával :)
|
|
...
|
|
možná pohledu možná jiný
|
|
je lehka... neni to nic fatalniho... tak ji tak berte... spis k pousmani...
|
|
je to už trochu starší dílko...
|
|
....jak to cítím
|
|
momentální pocit...
|
|
je věnovaná... jemu... dlouho žádná taková nebyla... je stáhnutá z deníku... neni to zápis... je to ode mě pro něj... přestanu si stěžovat... na zmrzlý prsty, když mrzne... a dneska půjdu spát brzo...
|
|
.....až budeš jednou celá popsaná
|
|
oranžový ticho
|
|
Asi sem trdlo...
|
|
...představím se, s dovolením...
|
|
jednoduchá ale nesnadná, včera neděle nebude ale za týden byla zas, utopila se v kávě otrávené křikem racků co jak zjara chtěli zmást můj sluch.
|
|
Včerejší večerní depresivní dílko
|
|
objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...
|