První, dost možná i poslední..

tak trochu surrealistická pocitovka...aneb spousta myšlenek zamotaných do sebe

Ty to dokážeš.

Život si s námi hraje jako kočka s myší....

Zabil jsem už mnoho živočichů, neboť seču lúky a přestože se mi jich podařilo pár nepřehlédnout a zachránit, vždycky mě bolí smrt, kterou způsobím marně. Kéž duše vyletí a jde hledat novou schránku a náš vnitřní svět nekončí v rozsekaném kadavéru. Byl jsem též přihlížejícím úmorného pohřbení mušky zaživa pavoukem, jež ji uvěznil v bílé rakvi. Přestože jsem ji mohl zachránit, připadalo mi druidské nezasahovat. Napište mi do komentářů, co si o tom myslíte a dejte lajk a odběr.

Je to rap

Třikrát jsem zklamala je, počtvrté zklamávám sebe... A popáté? Kdo ví, co přijde.