všimnem si ho ale?

jedna věc co jsem psala, když jsem zase nemohla usnout...dávám to sem spíš pro zajímavost, opravdu si o tom nemyslím, že by to bylo něco hodnotného :D P.S. nemám ráda pravidelné verše, je to spíš parodie

Pro celej svět jedno velký objetí... Za to jak daleko teď máme do dětí...

...

Příběh o rytíři. E

i don't wanna be free......simply love.

myšlenkový proud. někteří toto neberou jako poesii... ti prosím omluví mé zařazení k básním. ale pokud také milujete... okamžiky zaváhání...

...přesto soucitná, možná emotivní...jen dřívějšek

.....asi už hodně potřebuju jaro ....nebo ještě líp léto ......slunce , teplo, všude spousta kytek ....:-)

1. verze ** asi mě to chytlo. jen narychlo - z úplného dna mé mysli. "slova vznikla proto, že nic bylo ničím."

°°°°°°

Pro jednoho budeme truchlit a za druhým plivneme. Ale co když jsou oba jedna osoba? E

tak trochu sen, tak trochu realita...tak trochu výkřik...tak trochu prostě já!

Když někoho máte rádi a cítíte, že mu svou láskou berete volnost, možná je lepší nechat ho jít...

další povídka, tentokráte ze života. Pls pište komentíky