Své díla jsem nikdy neuměla popsat a asi ani nikdy umět popsat nebudu. Prostě příběh.

jako Dan Šustr má

Další báseň v mé oblíbené formě.

Nečekejte něžnou poezii o mateřství, ale to nejtemnější, co v sobě žena-matka může objevit, i když stále jedná z lásky, laskavosti a nesobeckosti. Báseň je surová, upřímná. Žádná pohádka. Psáno pro všechny ženy, které byly matkami jen na chvíli, nebo navždycky, ale potichu. I pro všechny ostatní, aby mohli lépe pochopit. Uvidíte sami, co ve vás zanechá.

všem smutníkům a smuténkám

dopis do jiného světa, na který mám jen jednu vzpomínku

smutně nesmutný, neskutečně skutečný, osamělý medvídek :/