Chodit na houby je u nás takový národní zvyk. Někdy se daří, jindy nezavadíme o houbu, snad kromě nejrůznějších jedulí, ale to nás přece neodradí.

Chyba se vloudila.

Co dodat.

Možná proklínání, možná zoufalý řev :) kvalitu prosím omluvte, můj mozek už dlouho nebyl nucen literárně fungovat :)

Ještě jeden rispet na slova: MOŘE, SVĚTLO, KŘIK, ÚSMĚV, DRUH (forma: ABAB CC DD).

Kdo umí a může, tak má o pár starostí méně. Znal jsem na vesnici jednoho takového šikulu, který využil potok i v době, kdy elektřina stála pár korun.

archív - počátek dubna 2011

bojím se ...

tak překrásné kvítí

važme si toho že máme své ženy ,osoby které nás miluji..

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

Jak to tak člověku bloudí hlavou v půl třetí ráno....

Z šuplíku asi rok zpátky...

Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.