Loučení nemůže být snadné (ano, já vím,nesedí mi rým):(

jen slova co se ze mě neřízeně vysypala..

Byl jsem na takovým divným letním táboře. Moc tam na nás křičeli, navlíkli nás do zelenejch oblečků a dokud se ty oblečky nedaly ždímat, vedoucí s náma nepřestávali hrát du divnou celotáborovku. a koupali jsme se tam (bohužel většinou ve vlastní šťávě. párkrát taky v řece, ale to jsem se mezi jednotlivými kliky nemohl pořádně nadechovat). Tyhle rýmy jsou tak tvrdý a kostrbatý, jako palandy bez polštářů a peřin, na kterejch jsme spali a syrový, jak plesknutí omdlívajících (a že jich nebylo málo) o zem. Zelený oblečky mám pořád, ale tábor už naštěstí skončil...

Když se kuřeti usekne hlava, tak ještě chvíli běhá, než umře.

... ach ta touha, jít za něčím novým a pak to smrt utne a je to zase stejné ...

... tak to asi je ...

Takové cosi...

Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/zivot/slzy-v-peri/

...

obcas me napadaj dost zvlastni veci, neni-liz pravda? .-/

...............

...