Popustím uzdu fantazii, ač trochu pravdy v tom je snad, že i pro obdiv Tvůj rád žiji a zkouším tu své verše psát! Někdy chtěl bych mít to, co nemám, co nesmím, nemohu si brát! Patří ty verše více ženám či jedné? Kdo ví? Možná, snad... /Pevně doufám, že už jsem to sem nedal pod jiným názvem.Ale na literu to mám až od ledna, tak snad ne.../

***

Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám právě chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?

///

jak jinak, jsem jen ženská

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

nebo-li Osudová Žena

Má lásko! Myslím na Tebe, ale Tys příliš vzdálená, a tak si tu jen tak pro sebe veršuji a představuji si, co by mohlo být, kdybys teď byla tady!

Pod stínem černým se bílý ukrývá. Uvidět ho můžou jen dva páry očí, očí těch, kteří dokázali vlastním žárem spálit bílé stíny šedých lišajů. Vše splyne v jediný celek vzájemného poznání. Ostatní nikdy neuvidí, co viděli jsme my a nepochopí nic,dokud se nesetkají s vlastním bílým stínem a stínem druhého.

hodně pro mě znamená

Nediv se, že jsi to právě ty, a řekni něco...

ale není... a za to dík... netvrdím, že je to zlatý hřeb večera... :)... ale je věnovaná...

Nevzdám se tě.. nevzdám dokud tě budu potkávat

... Jak mám dát najevo, jak ráda tě mám? ...

Tenkrát jsem chtěla dobýt svět, dřív než se přikrade další ráno. Dík tobě nesmím odletět - milovat přísně zakázáno... 9.6.2006

"A ty někoho máš?" "Ne, ale o někom sním."

...

A opět jedno krásné dílko té, co je i tu mezi námi, ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...