... vraťme se do roku 2004 kdy ...

To bylo moje mírně feministické období...:o))

nechci pojmenovavat svuj zivot. to je jak kdybych volala na psa!

slova jsou vyplýtvána, zbyly jen pocity...

Kouř z mojí večerní cigarety... ;)) * Mimochodem, byla tu už předtím, ale nějakým, pro mě záhadným způsobem, se vypařila... Nevíte, jak je to možný...?

To, co mám rád, není na prodej za žádnou cenu!

Je věnovaná. Protože zrovna teď mi chybí. Je to chvilková básnička, je to... něco strašně bezcennýho... pro vás... já tam ale asi pořád budu vidět spoustu náznaků... a důvodů proč... plakat z radosti.. tiše po tmě v mym pokoji... /Mějte hezkej večer/

starší... ale má srdeční záležitost :) + foto vlastní výroby :)

..

Další pokus o moderní písničku. Nenáročné rytmické verše si třeba získají i vaši přízeň...Jsou z doby, kdy mi šlo veršování jaksi samo.

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

Na saspi a literu znám jednu prima autorku, se kterou se občas rádi škádlíme! /Vlastně je jich takových víc, co nezkazí legraci.../ Nedávno mi napsala do komentu rozvernou básničku na téma, jak jí taji pod rukama atp. s poznámkou, že jí trochu "Haraší!" Tohle je trochu upravená odpověď...

Jsem nenapravitelná

v myšlenkách

Jenom takový experiment. Pokud byste nevěděli jak se tvoří dadaistická báseň tak: 1. vyberte si článek v novinách 2. Vystříhejte si slova nebo fráze, které se vám líbí 3. Zamíchejte a po 1 vybírejte 4. Sestavte básničku :-))

můžete si domyslet cokoli... takový.. téměř zimní splín... bez souvislostí...