narozeninová depka. A42 promiň za ten název, ale nešlo odolat... :-)

po dlouhé době něco, s čím jsem spokojená - obraz na téma smutek

otázka „a k čemu mi to je?“ se poslední dobou stala otázkou zásadní

Vyřešený problém.

Písňový text na melodii jedné písně Jiřího Suchého, kterou jsem již použil vícekrát. Jistě poznáte, o kterou se jedná...

Nevím, co to ze mě zase vylezlo, tak když to moc odsoudíte, tak to klidně zase smáznu, tak se neupejpejte. Nevěděl jsem kam to zařadit, za tip budu rád.

Elisabeth Barrett Browningová (1806 až 1861) byla soudobými kritiky považována za největší anglickou básnířku. Jejím nejznámějším dílem je sbírka 44 sonetů pod názvem Portugalské sonety (Sonnets from the Portuguese). Jedná se o součást korespondence s jejím budoucím manželem, básníkem Robertem Browningem (1812 až 1889). On byl o 6 let mladší a vzali se ve stejný rok poté, co vyšly ony sonety knižně. Jí bylo 40 let! Četl jsem dnes kdesi krásný překlad právě jejího sonetu č.44 a jiný kolega tam dal další verzi do komentu. Zkusil jsem to taky, když jsem si to nejprve dal přeložit on line a ze zmateného strojového překladu si nakonec vykouzlil vlastní verzi, veden jen torzem hlavní myšlenky.

(spíš doplněk k haibunu)

.....kéž už se ochladí ...

LETNÍ