Spontánní vyplavenina. Prostě musím :-)

výkřik posledních sedmi dnů...čili týdeník s č. vydání 1...

K tomuto příběhu se dá jen těžko něco dodat.Vztahy mezi lidmi jsou někdy složitější, než si sami dokážeme představit...

Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/lide/jsem/ Čím více slova převracíme na jazyku, tím spíše se dostaneme do začarovaného kruhu vlastní mysli.

v jedné kapce potu...?...touha...žár...;)...;) mnohem víc...

Dnes jen miniaturku... Takže se milý překladatelé připravte! Opět nevím, v jakém jsem to napsala jazyce:o)))

Ze sbírky: "Balady našich dnů"

Lži, průšvihy s tím spojené, pravdy na dně sklenky...

Říká se, že nikdy není pozdě, ale co když jste předtím dali najevo tak málo...? Poslední stará, pak přijdou už novinky:-)

..................

Při četbě jedné trochu smutné básničky se mne zmocnila melancholie, ale pak mne napadly první veršíky a já začal psát...Třeba si i tady najdou své čtenáře!

ne tenisový

... múza byla někde daleko, slabší to je. :-)

neumím si pomoct, nenávidím to, nechci to už zažívat a trhá mi to srdce...když je někdo vaší součástí(a ani to nevíte) a pak se to všechno zničí (a vy najednou všechno pochopíte) AU!

Polibek mnoho nežádá si, stačí, když dva se milují, chuť objevit svět slastné krásy a něžně žádostivé rty!

momentální pocit...