asi o návratu k sobě...

no, moc toho není

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Píšu, jen abych se směl zapojit do soutěže, jejíž zadání mi přistálo v mailové schránce jako kapka čehosi ve vlasech.

ještě raz... všem kdo četli se omlouvám :D

.....jak jsem našla SKÁLU

Tak aspoň jednu kratinkou, i když jsem se zařek, že staré kousky už sem dávat nebudu. Je to z doby, kdy moje tehdejší dívka (a dnešní žena) pracovala v Americe. Nic velkého v tom není. Jenom stesk. Ale nějak mě to dojímá ještě po letech...

V mé hlavě

Pre Doda,ktorý dal prednost heroinu pred životom.

Když se upnete k naději o někom, kdo by vás měl mít rád a nemá

.....jednou to určitě přijde

Nediv se, že jsi to právě ty, a řekni něco...

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

vyhlašuji konec zlozvyků...