Rondel na zadaná slova: PŘÍTEL OKO KNIHA MLÁDÍ SRNKA

že by štěstí odešlo???

život je tragikomedie...*

V době blížících se vánočních svátků jsou lidská srdce nějak více otevřena citům. Snad i do těch vašich proniknou slova mé básně. Berte je jako poetické vyjáření mé touhy po lepších mezilidských vztazích a v jistém smyslu vlastně jakési nahlédnutí do hlubin mé duše...

Je Jitro Jitko. Já Jsem. Jsi?

není to báseň,spíš mi to přijde jako úvaha.. proto sekce úvahy.

Doporučuji číst hodně pomalu a nejlíp šeptem. Tak mi to zní nejlíp. A musím se omluvit všem, kterým takto znechucuji den..;-)

...

je to už pár roků zpátky...

SKOROHAIKU, CZAIKU

Motto: Zapomínám na svou pýchu, báseň čísi mne zas k hříchu svádí, vlahý večer je, když tu píšu verše své! Co více tu k tomu říci? Jen jsem zvedl rukavici kýmsi mně tu hozenou! Odpovídám básní svou... Zas prsty moje hladily to krásné tělo Tvé, rty o polibky loudily a Láska měla pré! /Doufám, že jsem tímto dílkem dal pádnou odpověď těm, co si po mé předchozí básni myslí, že už si sháním provaz či číši jedu, případně hledám koleje, na které bych si lehl! Ještě zdaleka neumírám!;o)))

Zda anděl boží či anděl padlý, však oba dva z nebe spadli.

Opět a zase... měla jsem potřebu.. něco .. udělat?? Tak tady je... zasvěcení pochopí, nezasvěcení se, doufám, pokusí pochopit... ;)

zatím je to jen verš, čekám až mi do hlavy dojde zbytek :-)

bez komentáře...