|
Když byl přesvědčený, že oddychuji dost pravidelně, pomalu se vysoukal z postele, neslyšně se oblékl, políbil mě na čelo, a jenom tiché klapnutí dveří dalo vědět, že je pryč.
|
|
podívám
|
|
když vítr
|
|
složeno před 4 lety na podzim
|
|
Napsáno (asi) v roce 2005.
|
|
...
|
|
nspirace přišla a zas odešla, kvalita nevim jaká ...
|
|
pro Amelii M.:)
|
|
Zimní hic
|
|
Nestihla jsem ani domyslet, co se bude dít, když jsem ucítila jeho ruce na svých bocích. Pomalu mě otáčel k sobě, líbal, sprcha nám stékala po těle a mně se zatočila hlava.
|
|
poslouchal jsem písničky z filmu o Jánošíkovi, i z muzikálu Na skle maľované, i z Liétajúceho Cypriána a dál....? o pár řádků níže.. :-)
..mám tam totiž pokrevní kořeny..
|
|
bloudí
|