Jak ze mě vylítla tak jsem ji zastřeli...

Tahle báseň plná vzdoru mne napadla právě v ono osudné datum loňského roku, kdy i na mne dolehlo cosi neblahého. /Proto ten název!/ A stejně jako v těch, kteří ten masakr zažili, i ve mně se probudil vzdor proti neblahé sudbě osudu! I když depka tvrdě mučí moji duši bolavou, nepadnu jí do područí, mám dost tvrdou hlavu svou! A ač z očí slzy kanou, rty zpívají nový hit: Sny mé krásné, nashledanou! Sejdem se, až bude líp!

"jenže ty jsi její básník přečetla jsem si to ve tvých vlasech"

původně patřila jen do komentáře, ale je tak povznesená, že jsem se o ni chtěla podělit... navíc pro mě stále aktuální

...co lítaj v tobě a ve mně taky...

.

.. už ho cítím ve vzduchu

profesní deformace, která člověku krade úsměv ze rtů..

n e o k o k o t i s m u s

jen tak no,chtěla bych čekat víc, jen nevím co...

Nejnovější píseň. O básnících v době sociálních sítí.