Že by jarní únava, nebo spíš celoroční? Báseň postrádá metafory a obrazotvornost, styl je spíše úsporný… unavený, řekl by možná někdo.

Miluji ten pocit, když mám nějakou vizi a pak zjistím, že už to existuje. Jakoby to človek chytal odkudsi z kolektivního nevědomí. Tak mě teď nadchlo kintsugi z japonského umění a filozofie, byť pro báseň funguje spíš jako metafora.

Mám problém s jednou částí. Má ještě alternativní variantu, ale ta se mi nějak nelíbí. Kdyby to někoho zajímalo nebo by mi chtěl poradit, pište. Dík!

Jak pojmenovat něco, co sami nevíte, co je...mé velké díky tobě, jež se svým věčným úsměvem, stala si se noční můrou každé mé chmury.