|
třeba bouřkám
|
|
jedno starší dílko už z minulého léta.
musím uznat, že se mi už nedaří psát.
|
|
původně pro tématickou soutěž "fotoinspirace"...
bohužel jsem to v čas nedokončil...
|
|
(pampam)
|
|
Bonobo, víno a prázdno před zkouškou... Takže si říkejte, co chcete, spíš neříkejte nic, takhle to teď prostě je:)
|
|
hudba je víc. hudba je ticho. hudba je dotek. hudba jsi ty.
|
|
..
|
|
mě moje matka nikdy ráda neměla. mě ne, jen bratříčka, a jaksi nemateřsky. jednou si pro krásu nechala vyrvat spodní pár žeber, aby byla užší v pase. z levého žebra jsem vznikla já, z pravého bráška - chlapeček můj. já jsem ta marnivá - odpust' mi, synáčku. jenom jsem chtěla, abys mě miloval, lásko moje. (tolik bych si přála být Jeho sestra. co bych za to dala, být Jeho milenkou - ale nejradši bych byla Jeho matkou.)
|
|
(věnováno Zdeňce Vostré)
|
|
tak. sonet... je to takové divné=))
|
|
-
|
|
.. nevěřila jsem, že budu ještě někdy schopná rýmovat, .. nebo psát..
|