Hrozně jednoduchá, navzdor svým předsevzetím jsem ji teď napsala a hned ji sem hodila. Napadla mě v souvislosti s jedním komentářem.

Vzdychání naivní slečinky, nebojte, vím to:) přesto se mi tak nějak zvrhle líbí

Smutno...

MP3 - Pevně věřím, že tento čas je v nedohlednu... doufám, věřím, prosím...

nespavcova deprese

Neptal ses, jaká jsem. Snad ses mně jenom zdál. Nevěřím, že jsi zmizel – ne navždy. Proto tě prostě čekám dál…

Taková rychlo tvorba, snad se bude líbit :)

Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!

(...momentálně... doufám, že ne na dlouho.)

Už starší dílko... Nebudu ho opravovat ani přepisovat, házim to sem tak, jak jse to pasla před třemi lety...

taková malá stížnost

“Oslava?”