Už je to pár let co vznikla. Dnes bych ji napsala jinak, použila jiné fráze, jiné postavy.

Je to nejspíš trochu divné dílo, ale nechtěla jsem, aby mělo pokračování, ale i tak jsem ho chtěla napsat. Napadlo mě při procházce v lese a no... nedalo mi to.

Příběh tří zoufalých lidí, kteří nevědí jak dál (Inspirováno skutečností)

Tahle povídka byla napsaná pro muže z jiné reality. Přesto ji nepovažuji za zamilovanou. Je prostě taková svá. Posuďte sami...

Trochu starší text a pokus zjistit, jak to s tou prózou na literárních webech vlastně je :).

Můj první pokus o psané slovo

Trochu krátké, ale Jamellie už naléhala... :D

kratší povídka, ale bylo sní docela dost práce...doufám, že se bude líbit

Prolog (krátký úvod k "tajuplné" povídce)

starší dílko na které jsem zapomněla

Z povídkové úvahy: "Zpověď věřícího ateisty" ... Jedná se o poslední část a proto, jak jsem slíbil, dovoluji komentáře.

Takže... já sem tak odvážná a statečná :)) je... to... asi tak jakože nějaká první část... a pokud budete hodní, tak napíšu i druhou a klidně i třetí... :))

Tohle je můj první pokus o psaní a chtěl bych znát odborný názor těch co se v tom již déle pohybují. Budu vděčný za každou kritiku a případnou radu :) ps:nevěděl jsem kam dílo přidat protože kolonku pro satiry tady nemáte tak to kdyžtak přehoďte děkuji

Tim, tma, hvězdy, život, smrt, ona a chvíle ticha. Začátek je nejspíš nechtěně depresivní, snad to konec napraví. Po dlouhé době jsem se vrátila k psaní. Doufám, že to není úplná katastrofa...

Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.

...když už se bojí člověk spát....začne radši psát...co se mu v tom spaní zdálo....a napíše i jen to malý málo :-)

V této povídce, ačkoliv se týká i současnosti na naší planetě, prakticky nefiguruje žádný člověk. Jen Bůh, Ďábel a Evoluce.

Považujete jízdu tramvají "na černo" za adrenalin? Ale pro koho? Pro vás či pro přepravní kontrolu či někoho docela jiného? O tom je tato povídka ze života.