Zase jedna o přátelství člověka a zvířete.

Pro osobu, která ví, že je ji to věnováno.

I když je téma přátelství děěsně omílané....mám ho ráda:-)

Každý si to udělá tak jak umí nejlépe.......

slozila jsem to pro jednoho kluka kdyz jsem spechala

Dlouho jsem zvažoval, zda ji sem vůbec dát. Mě samotnému se nelíbí. Tak suďte...

na počátku bylo slovo..

....Věnována opravdovýmu příteli, Vojtovi ;) Děkuji.....

tak,jak to no...co víc k tomu říct, snad jen: co by byl člověk bez přátel

snaží se toho tolik říct. . .

Psáno dneska pod sluníčkem o stejné osobě, pro stejnou osobou, se stejnou osobou z několika pár minulých básní.

Vymyslel jsem ji pro Náčelníka, tak doufám, že se mu bude líbit, i když byla jen na rychlo a není nijak kvalitní :=). (slovo Tůdle můžete volně zaměnit za nasrat nebo jiné vhodné)

none.. -věnováno Verushc[c]e- protože nejsme přátelé, ale kamarádi, ale máme se rády-však my víme, že..

Dík, žes v tom pekle byl se mnou právě Ty (on ví...). Nemůžu to dokončit, ale naše kamarádství taky ještě nekončí, tak třeba časem...