život není vždycky radost a duha ...

můj už 30 let....

Takový pokus o grafickou báseň.

z roku 2006

2009

rozjímání o lásce...

Poslední stromoví - uprostřed nicoty - ukrývá naději - podobně jako ty.

Kratičká myšlenka, která mě napadla před spaním, obsahující jedno sprosté slovíčko. :-) Za to se předem omlouvám.

Když napíšu, že nevím, co napsat do anotace...asi už se mnou kamarádka "vyrazí dveře"... No tak snad příště ;-)

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

...cesou necestou...autobusem domů za myšlenkami reality všedních dnů...

miluju víno a co se mnou dělá...

Vše je tak, jak tu je.

triolet