Přímou čarou do neznáma, do říše za zrcadlem a papírovejma krabicema s minulostí, co bez lítosti vyhodim do popelnice.

..delší ale dle mého povedené dílo s nádechem absurdna.. Každý ví, že hřích je to, co se každému hne ve svědomí.. Lidí bez svědomí jsou pak bez hříchu? Kdo to posoudí?.. Snad jen morálka ostatních :o)

všude kolem nás.

..Hlubokomyšlený pokus.Až na dně se prý dá odrazit..do té doby nezbývá než čekat,zda ti,co se vrhají tam po hlavě,nedají nám radu,znamení..já mám skrýš a svůj odrazový můstek...

Tahle báseň by snad ani nemohla být dál od mého skutečného pocitu z jara.

O nepochopené a nevyřčené zášti....

Mám šancu ho vypátrať??

Pro změnu krapet prózy...

Zase jedno starší dílko z deníku

Jen tak - na rozhraní...

My pláčeme pro ně, a oni zatím pláčí pro nás...