27.2.2007 Odpusťte trochu sentimentu.

základní tón na konci skladby /tónika/ = Láska

Ehm...

...co k tobě cítím.. ? navždy tě mám v srdci!

Vyznání jednou větou

...

Tohle jsem kdesi jinde dal jako komentář k básni autorky, kterou i zde znáte! Jmenovalo se to , tuším, "Štětec lásky!" A pak jsem to povýšil na dílko a předhodil lvům! Napadlo mi, že byste si to třeba chtěli přečíst i tady...Nikoho však nenutím!

stále nevím přesný název.. ten "pracovní" byl "---"

Jen takové drobné snění...

Ten, kdo mne už zná, tak chápe.

Nejlepším lékem na splín je Láska... Mé dílko jen připomíná čas, kdy venku tepleji je zas a pranic nám už nebrání vyslyšet touhy volání!

o ztracené iluzi... o potřebě tkaniček v našem životě... o zbytečném strachu z odmítnutí

a o kávě. když víte, že nějak to prostě napsat chcete a přesně nevíte, jak to chcete. Chápete?:)

Básník si povzdechl, že v Praze není Střelecká ulice. Bude muset stačit Střelničná.