Podivné jsou někdy cesty inspirace. A tak je tady i tahle tak trochu budovatelská píseň, jejíž písmenka ke mně přiskotačila během čtení Gellnerových básní...

Náhodou jsem objevila jeden starý sešit, který byl psán v letech 1951-53

.....a čas utíká

...

když je jaro, bystří se smysly...

..fantazie

... klínovým písmem

Ach...

http://www.youtube.com/watch?v=Pid0nCrsQxM porad to samy...ted nejak nic vic nedokazu...