|
Jsme a přesto nejsme a kdo ví, zda někdy budeme…
|
|
Kráčíme životem ve dvou jedním krokem
|
|
Je fakt, že je to více básní, než jedna. Jedna bez druhé jsou jaksi opuštěné. Schovala jsem to do deníku, ovšem Gabkin to tam našel. Tak kdyby něco já za nic nemůžu, může za to Gabkin. Budu mu muset věnovat nějakou pěknou básničku, aby mne nezabil.
|
|
Psáno pro případné zhudebnění.
|
|
...
|
|
it hurts . .
|
|
Já snad ani nic jiného napsat neumím..
|
|
Částečně báseň / Částečně psaný příběh (líbí se mi ta volnost v psaní)
|
|
jedna prosincová
|
|
stará, zapomenutá... možná i aktuální? kdo ví, láska je křehká, strašně moc
|
|
Originál: http://www.mvj.cz/2009/poezie/laska/vecnost-smi/
|
|
Zvrácené jako Vomitus sám
|