...všechno zamknout a utýct před světem......jenže žít se prostě "musí"...

těžko říct, zda to zařadit do kategorie básně/život či básně/láska....pasuje to na obojí...název je odpovědí na závěrečnou otázku =) protože tak to prostě jest!

není co dodat

S kým?? Těžko říct... ;)

..

Takovej menší pokus o haiku... napadlo mě to, když jsem dneska slyšela, jak se otvírají šišky :)

"..láska už není moderní, zabili ji básníci. Napsali o ní už tolik, že jim všichni přestali věřit.." O. Wilde (Podivuhodná raketa)

Nevím jestli smutná, každopádně sem jí sem vůbec nechtěla dávat :D... Má to být text k písničce ( posuďte sami :) )...Mám teď pořád sklony psát k realitě, ale toho si moc nevšímejte :D..

někdy se odhodláme jednat až právě s ní...pocitovka...

Už jsem si kdysi podobnou básničku napsal. Ale kdykoli se do těch míst dostanu, přepadají mě stejné pocity. Mrežnica je jednou z nejkrásnějších řek Chorvatska. Od dob občanské války má zaminované břehy. Nádhernej a strašně smutnej kraj plnej slunce, vůní, bylinek, vodopádů, ale taky opuštěných rozstřílených domů, pomníčků a všudypřítomných cedulí s lebkami.

A už je jich kvarteto :)

kupi se mi v hlave ted hrozne moc veci

... nade vše ...

...tahle vznikla kdysi moc a moc dávno na jednom nádraží .....