vlastně... je to... pořád to samý... Věnováno.

Každý to vidí jinak :)

to je tak když čteš slova a věci a dáš si tupláka a sedíš v rozjezdu a všechny milostné básně začnou sklouzávat do zas-ané vědecké terminologie

Z četby jakési smutné básně na literu na mne padl splín a já tam jako koment vystřihl tohle. I v té původní byl prázdný perón, jenže spíše jako kulisa osamění, prázdnoty...Tohle je i jakási parodie na dnešní divnou dobu!

.....kéž už se ochladí ...

Hormonální bouře, krize identity či středního věku???

Ani nevim kam to zařadit, příroda, smutek, život? Podle skutečnosti stalo se to z 5.8. na 6.8. :(

Někdy se hodí i to co není zrovna příjemné....

...

O jedné z těch situací která se často opakuje...

...

občané vzali spravedlnost do svých rukou..