Ááááááno!!!!

Taková omluva Kamilce za Sázavafest 2011, holt nejsem nejlepší společník.

ve dvou ...

strach, kterej nedokážu potlačit. jsem layla a možná jsem sehnala člověka na saxofon. možná jsem ale sehnala jen další iluzi štěstí

Básnička psaná původně jako drabble

ze zimy do zimy s ponožkami teplými

Opět jen stará dílka z deníku, co chci zařadit do sbírky.

Vzpomínka na noc/ráno/dopoledne mimo realitu v Hradišti, konkrétně na člověka, který jest živoucím důkazem toho, že sny někdy ožijí. A na všechny ty úžasný voloviny, co jsme prováděly s Evičkou. Díky!

měl jsem pokušení vyzkoušet akustiku kostelíka, asi tam čerti nesmí, pokušení mě přešlo

aneb, jak jsem si dveře zavřel

...a voda teče...

Nihil novi sub sole...