(I?a I?) hmm....

Taková báseň.. která právě vystřelila ven z mého srdce.)

na staročínský motiv

... úryvek z knihy života

Občas neškodí pokusit se vžít do pocitů druhé strany...

Vím že tu píšu o samurajích (i když jsem čech ) ale vycházím z kodexu Bushido ti z vás kdo jej četl pochopí ten kdo ne doporučuji. K Japonské kultuře mám velice blýzký vztah, protože se učím Japonská bojová umění (kendo aido jijujicu) a zároveň budhistická učení . Oproti mé bývalé víře mě to uspokojuje více .

Nejsem básník, píšu hlavně prózu, ale občas přijde chvíle, kdy si potřebuji zakřičet. Tohle je takový bezmocný výkřik do tmy. Třeba někoho osloví...

nevim proč, ale je pro mě důůležitáá

Srandu z ostatních si může dělat jen ten, kdo si ji, v první řadě, dovede udělat sám ze sebe.

pohled na svět je

...chvíle, pocit...

Zase jedna v přesně mým stylu...už jsem jaksi zatvrdla v jednom místě a nejde z toho napravo ani nalevo...(ale oni to nevědí) původně k tomu měl být i hudební blábol hraný mnou na kytaru,ale nevím jak to sem vložit,dobře tak :-)

Byl jsem "donucen" něco napsat na svatební přání. Także ráno před jsem cosi narychlo naškrábal a teď to sem přepisuji ve znění jak to cca bylo. Co vy na to? Píšete rádi přání k narozeninám, svátkům, svatbám? Není to prznění přirozenosti poezie?

Nikdy!