|
Dneska při probouzení jsem si to zapsala do mobilu. Tak vám to hned píšu. Vskutku veselé probuzení.
|
|
komentujte prosím!!
|
|
je "vysněné reálno" reálnem? Není...proto tato blbá báseň...už teď mám na ni zlost. Povšimněme si však ( exkurse, nebo sebepozorování?), že na báseň..ne sama na sebe...což je podezřelé :))))
|
|
Po nádechu. Z šuplíku a snad už poslední.
|
|
milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě
|
|
ja vim ze bys me pochopil. jde jen o to, ze mozna nechci abys me chapal. uz by nebyla sance. nemela bych ti co rict, vsehcno by bylo jasny a vsehcno by zustalo na tobe...vsechno bych vedela a neslo by doufat. ja uz chci ven z toho kolotoce. nechci nas ale ztratit. slysis me? slysis me? snad ne
|
|
pro starou neznámou. ten cover ti vymyslím po přijímačkách.
|
|
Je trošku sprostá a nechal jsem se inspirovat Nohavicou. Doufám, že ani jedno z toho nebude vadit :-D
|
|
já a ty, ty a já, my. spolu, sami, navždy. teď a tady. chceš čas. a já chci čas. já a ty, ty a já, my...
|
|
ve zkratce
|
|
Historicky prvá báseň v českom jazyku písaná rukou Slnečnice. Nie som si istá gramatikou, takže smelo do mňa! K názvu ma inšpiroval Nowiš svojím dielom, dúfam, že sa neurazí... ;).
Odkaz pre puera: Ide o čiastočnú fikciu.
|
|
Život má někdy trochu zvrácený smysl pro humor...
|
|
the days come, the days go and I miss you, miss you so...
|