O soucítění.

Nepříliš dlouhá povídka o dětském světě, obětavosti a vnitřní kráse.

Blaženost nekřičí do světa, že existuje a je skvělá. (březen 2022)

Zabil jsem už mnoho živočichů, neboť seču lúky a přestože se mi jich podařilo pár nepřehlédnout a zachránit, vždycky mě bolí smrt, kterou způsobím marně. Kéž duše vyletí a jde hledat novou schránku a náš vnitřní svět nekončí v rozsekaném kadavéru. Byl jsem též přihlížejícím úmorného pohřbení mušky zaživa pavoukem, jež ji uvěznil v bílé rakvi. Přestože jsem ji mohl zachránit, připadalo mi druidské nezasahovat. Napište mi do komentářů, co si o tom myslíte a dejte lajk a odběr.

Depresivní výklad o tom, co se stane, když si chce člověk přivlastnit život, radost a krásu na delší dobu.

Krásné Lilianě k svátku. :-))

Kapitola věnována elfce Lilianě ze severních Beskyd k narozeninám o Valentýnu, jež musela prožít prodejem mrtvých květin.

Pocit inspirovaný jedním erodovaným svahem. Dává smysl doslova i metaforicky.

Zajímalo by mě, jak nakupujete knihy. Mají smysl knihkupectví?

Inspirováno dlouhými souhláskami a obtížemi s rozlišením p a b ve finštině. (Nezapomeňte si pustit MP3, i když moje výslovnost ještě není úplně dokonalá.)

Alegorie o autorském právu a genderfluidismu, určená k zamyšlení. Přestože obvykle dávám přednost „historii“, vůči alegoriím nemám averzi.

Historicko-fantastická prvotina z prostředí starověkých keltů.