Mám rád, když se prstíky půvabné kadeřnice probírají mými šedinami...

Takový malý nápad, jak změnit svět...

Ukládám si sem svoji bezprostřední reakci na čísi lichotivé zhodnocení mého veršotepání i jisté životní filozofie. Až zase budu mít nutkání být propadat pesimismu, když se něco nebude vyvíjet podle mých přání, vrátím se sem, abych si připomněl, po jaké cestě jsem se rozhodl kráčet...:-)

Inspirováno jedním dílkem na FB...

Malé zamyšlení...

Lehká variace na tuláckou notu...

O té, co nad zlato bývá...

Zas jedna malá veršohrátka v čase, kdy relaxuji zkrátka...

Jeden bleskový komentík povýšený na zápisek...

Inspirováno čísi něžnou básní kdesi jinde. Je to vlastně taková mužská verze téhož, byť zformována poněkud jinak. Přirovnal bych to snad k evangeliím Kristových žáků v Novém zákoně, která rovněž odlišnými slovy popisují tytéž události spojené s MIstrem!

Tak jsem si zase hrál se slovíčky...

Slabost mám pro tyhle hříčky, kdy si lehce zahrávám s city, s verši, se slovíčky, jistou praxi již v tom mám. Nechám si to projít hlavou, přitom lecos pochopím, někdy oči v slzách plavou, jindy směji se či sním...

...

Drobné zamyšlení...

I takhle si lze hrát se slůvky a vábnými představami...

Odkládám si tu pro stýčka (Příhodu, jistě račte znát!) zase nějaká slovíčka, co do veršů lze dát. Je to vlastně má reakce na čísi vílí zpěv, podobný něžné pohádce v lnu oživlých dřev...

Zamyšlení intuitivního poety...

Miniaturní pocitovka...

Zas jeden zajišťovací pokus do veršotepárny, kde si Shaana rozšířil formu ritornel (ABA) na: ABA CDC EFE F a náhodně vybral z knihy Bohumila Hrabala "Jak jsem obsluhoval anglického krále" tato slova: noha dvůr hlava kočka seno!