Velmi, ale opravdu velmi netradiční dílko... Ten, kdo tohle přeloží - před tím pokleknu;-)

Jen pár slov o krásách na Moravě, a pár náhodných asociací k tomu... A básnička je na světě. :-)

Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)

Změť slůvek, která se na mne odnikud vychrlila...

Kdo jednou pozná, již nezapomene, ten pocit... Kouzlo moře... Haiku (anglicky + volný překlad)

Někteří lidé okolo nás jsou jako sluníčko a kontakt s nimi nám dodá radost. A pro jedno z těch sluníček já musela něco napsat. :-) (Pozn. Přidán volný překlad)

Kdo neumí dát radost, těžko ji sám bude dostávat...

Po dlouhé době jsem zase něco napsala v rámci úkolu ve škole. Des - aspoň doufám - potěším milovníky haiku:o)))

... a po ní? Kdo ví? ... :(

Jen jedna taková pocitová...

Na hraně jsou jen dvě možné cesty...

Pro mého dědečka, který zemřel na rakovinu...

Prostě jen takový pocit... Zvolila jsem formu haiku

Jedná se o prvotinu mého nového směru v psaní, s kterým experimentuji. V plánu jsou i další díla... Budu ráda za komentáře a hodnocení.

... náhlá inspirace myšlenkami, které jsou někdy zbytečné. Proč lidi? Berte věci jak jsou. A berte tak především sami sebe. ...

Jedna temnější proměna... Za inspiraci z části vděčím písni kapely Oomph! - Labyrinth...

propletené v uzly...

Bohužel, někdy to právě takto dopadá... :-(

Jedna z věcí, která mi umí vzít klidný spánek...