Opět jsem zabruslil do ciziny a zaměřil se na dcery Eviny, které nám zkrášlují svět, ale někdy...

I vodník je občas nemocný a je rád, když mu někdo pomůže. Samozřejmě, že nesmí lidem škodit a tak mu nějaké ty lumpárny prominou.

Když Vás počasí na horách nečekaně zaskočí a místo plánovaného výletu strávíte čas na horské chatě ve společnosti veselých a žíznivých kamarádů.

Snad nepohorším, ale co je na lidském těle k pohoršení?

Modrá krev má své výsady a mnohé lidi láká. Občas je hodná obdivu, nebo také závisti. Já však jsem, v dnešní době, pro humor.

Tak jsem se podíval na lékaře trochu humorným pohledem. Doufám, že tyhle dva limericky Vám snad přijdou k chuti a navodí úsměv.

Tak zase po dlouhé době přidávám jeden rispet. Dívčí spory dvou kamarádek o chlapce se někdy dokážou docela pěkně vyostřit.

Košilatých limericků není nikdy dost a proto dnes ještě přidávám dva kousky.

Naše řeky.

Podobnost čistě náhodná.

Plno našich dívek si bere za manžela cizince, někdy to dopadne dobře, jindy ne. Rady a varování obyčejně se míjí účinkem.

I ten vyhlášený svůdník začínal jako nezkušený panic.

Kdo by neznal tuhle krásku.

Doba je neveselá, tak snad příjde k chuti pár ptákovin na pobavení. Ostatně na blbinky já jsem kadet.

Limericky tentokrát z jiného prostředí. Snad pobaví i tahle malá zvířecí partička.

Až k oblakům.

Tak už to chodí v životě. Jestli to dopadne dobře, to už je jiná otázka, kterou prověří až čas.

Maso zdražuje, zemědělci likvidují chovy zvířat, že se jim to nevyplatí, to znamená dovoz přes půl světa. Nebo je tu možná náhrada, jen si musíme zvyknout.

Jedna taková neradostná báseň, která reaguje na nepříjemnosti kolem nás. Snad další báseň už bude veselá, ale to těžko může ovlivnit autor.

Svoboda, ale jaká?