Někdo závidí, někdo žárlí, tak už to u nás prostě chodí. Jistě to také znáte. Tohle je jenom na pobavení.

Chodit na houby je u nás takový národní zvyk. Někdy se daří, jindy nezavadíme o houbu, snad kromě nejrůznějších jedulí, ale to nás přece neodradí.

Takový nudný večer prožil jistě každý z nás.

Blízká setkání...

Staří kocouři.

Domov líbezný.

Alkohol je metla lidstva, ale když ono to tak dobře chutná.

Špatná domluva.

Vesele na neveselou notečku.

Přidávám novou verzi známé pohádky, aneb i alkohol může někdy přinést pozitivní výsledky a pomoci v nesnázích. To ovšem není návod k pravidelnému pití.

Snad moc nepobouřím Japonce a další příznivce této poetické formy.

Pro nastávající zimu a nedostatek plynu tu máme jedno řešení, které je navíc čistě ekologické. Nevýhodou ovšem je, že není určené pro děti a staré lidi.

Žádné vybírání.

Tak to chodí.

Nejsme svatí.

Děda dostal rozum.

Někdy je děsně paličatý.

Láska se nevyhýbá ani zvířátkům, zrovna tak, jako smůla. Prostě někdy se s tím nedá nic dělat.

Prostě někdy je člověku neveselo.

Múzy se rády líbají, ale mnohem raději s mladíky. O staré básníky už nemají velký zájem, což je nám dědkům hodně líto a smutně ubekáváme v ústraní.