čtyři "průhledovky" do pocitů po 19. narozeninách....ještě mě tam nahoře nechtějí...:) jsou to takové zachycené okamžiky...byla bych moc ráda za komentáře - ...na hodnocení nezáleží...

/"co budeš dělat po válce? Myslím - kromě toho, že budeš mou ženou?"/

obnažené já..../vráceno/...;)

ty jsi jako já, já jsem jako ty...

prababičce...už několik let ti mávám kopretinou do nebe...scházíš mi...*

stačilo se opřít...a cítit...buch buch....buch buch....*

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

věnováno...

ze samé lásky k životu...pro ty, kteří neunesli bolest druhých...* aneb pocitová básenka z uplynulých dní...díky všem...;)

jedna starší srdeční šuplíková záležitost...láska je rakovina...-všechny rádoby chemoterapie jsou zbytečný...*

/Praha - 20.5./ Stačí se dívat a cítit...byla to krásná exkurze...bláznit v dešti...hromadně se převlékat v autobuse...být v Národním divadle na představení Sluhy dvou pánů...a to rozespalé ráno, které se s námi táhlo až do konce středečního vyučování

Bolest se rodí hluboko v srdci a zrdcadlí se v očích...přilétněte havrani...ať tu mou nikdo neuvidí... /spontální básnička...emoce si dělají co chtějí...ale naštěstí budou mít jen jepičí život/...*

Lehká variace na májové téma...láska/neláska...aneb každého to bude bolet trochu jinak... (pocitová básenka - tzv. momentovka)

bez ní by nebylo doma...*...

člověk už ve tři ráno neví, jestli je to snění...nebo jen pohádková realita...;)* ze které ráda utíkám...asi nějaký Popelkovský syndrom...nevím;-D asi zas blázním...blázním...

Včerejší noc jsem asi moc přemýšlela...nad smutným osudem některých žen, co znám...;(...Muži by jim měli stát po boku...ale nestojí...bohužel...

...takhle to nepůjde dál...;( člověk si musí umět odpočinout...i od toho, co má moc rád...děkuji Vám pane Hrabě...Vy jste mě toho hodně naučil...* a taky děkuji všem za podporu...mám Vás ráda...*

v jedné kapce potu...?...touha...žár...;)...;) mnohem víc...

Už tolikrát jsme umřeli v bleděmodrém světě smutku...rozhodla jsem se proti tomu bojovat...kdo se přidá?...;-)...* spontální básnička...čeho je moc...toho už bývá příliš...

nikdy nezapomenu...;( budeš stále tou nejbarevnější duhou oblohy...*...a fotka, kterou jsi vyfotila...nepotřebuje komentář..;(